K ochraně budov před účinky blesku používáme hromosvod, správněji bleskosvod. Hromosvod je v podstatě kovová tyč (zachytávač blesků), která je silným drátem spojena s kovovou deskou zakopanou do vlhké půdy (uzemnění) a po této dráze se odvádí elektrický náboj do země. Nejčastěji se používá hřebenové vedení, které tvoří větší počet přibližně půlmetrových tyčí a také více svodů vedených po nejvýše položených hranách budovy, na něž jsou navíc připojeny i kovové okapy, zábradlí a jiné kovové části střechy. Vysoké budovy s ocelovou kostrou jsou kromě hromosvodu chráněny i tzv. Faradayovou klecí. V současné době se používají i radioaktivní bleskosvody, které používají na zachytávači radioaktivní soli, které způsobují ionizaci vzduchu a zvyšují tak účinnost bleskosvodu. Takový bleskosvod ochrání prostor do vzdálenosti 500 m.
Někteří autoři tvrdí, že bleskosvod byl znám už starým obyvatelům východních zemí. Ktesias vypravuje, že Indové zadělávali do země železné tyče, aby odvedli mraky, krupobití a blesky. Šalamounův chrám v Jeruzalémě byl pokryt kovovými tyčemi, které měly svádět blesky. Stejný účel prý měly i kovové řetězy, kterými byly ovinuty ruské kostely. Nevýhodou všech těchto zařízení bylo, že nebyly spojeny se zemí. Důvěryhodnější zprávy jsou z Egypta, kde na příkaz krále Ramese třetího byly chrámy osazeny vysokými, mědí pobitými a na špicích pozlacenými tyčemi. Písemně potvrzené prvenství v objevu bleskosvodu je sporné. Jedním z vynálezců byl český kněz Prokop Diviš, dalším americký státník Benjamin Franklin.
Divišův bleskosvod na Balzerově rytině.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Johann Balzer. Public domain.
Základní pravidla chování člověka při bouřce
- Obydlí s dobrým hromosvodem.
- Nedotýkejte se při bouřce vodivých předmětů – vodovod, topení, elektrické spotřebiče (televizory), vodiče, hromosvod, …
- Nezdržujte se ve volném prostoru na nechráněných místech – terénních výšinách.
- Nebezpečná je chůze a jízda na kole a motocyklu, ve volné krajině i ve městě.
- Neschovávejte se pod strom – pokud to nejde jinak, tak radši dále od stromu.
- Ve volném terénu je lepší zalehnout k zemi do prohlubně a počkat až bouřka odezní.
- Pokud jste v lese, zůstaňte raději uvnitř hustého lesa než na jeho kraji, kde udeří častěji!
- U stromu se zdržujte co nejdále od kmene, s nohama těsně u sebe (krokové napětí).
- Pokud jste u zdí budov nedotýkejte se svodu bleskosvodu, okapu anebo jiných kovových částí.
- Nekoupejte se a nechytejte ryby za bouřky.
- Pokud jste ve skalách, včas sejděte z vrcholku, odneste všechny kovové předměty co nejdál od sebe a pokud to jde, schovejte se ve skalní dutině či jeskyni až úplně vzadu. Povrchy skal a vchody do skalních dutin mají velkou vodivost.
- Stojící mokrý automobil tvoří relativně bezpečný kryt, pokud jsou okénka a dveře zavřené (Faradayova klec).
Minimální bezpečná vzdálenost bouře pro pochod terénem je 10 km. Určíme to výpočtem: od zablesknutí musí přijít zvuk po 30 s.
