Mlha

Mlha je složená z velmi malých vodních kapiteček rozptýlených ve vzduchu. Mlha snižuje vodorovnou dohlednost při zemi pod 1 km. Vzduch při mlze působí sychravým dojmem, jeho relativní vlhkost bývá velmi vysoká (až 100 %). Mlhy vznikající jako důsledek ochlazení zemského povrchu po nočním vyzařování se nazývají radiační. Tvoří se za stálého počasí tlakových výší, a to nejprve v tenké přízemní vrstvě, odkud se postupně rozšiřují do výšky. Později na podzim a v zimě se často místy nebo všude v nížinách udržují po celý den.

Londýnská mlha.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: MykReeve. Under Creative Commons.

V přímořských oblastech se často vyskytují, hlavně v zimním období, tzv. mlhy advekční (vznikají prouděním mořského vzduchu na chladnější pevninu). Podobně vznikají i mlhy frontální. Nositelem vzduchu odlišné teploty je v tomto případě atmosférická fronta, a to častěji teplá a okluzní. S frontálními mlhami souvisí i mlhy vytvořené následkem zvýšené vlhkosti vzduchu po dešti. V zimě při záporných teplotách, kdy je mlha tvořena přechlazeným i vodními kapičkami (tzv. přechlazená mlha), vznikají námrazové jevy. Intenzitu mlhy určujeme podle dohlednosti.

Pokud je dohlednost omezená na 1 až 10 km a vzduch obsahuje mikroskopické vodní kapičky, tak se nejedná o mlhu, ale o kouřmo. Za začátek kouřma se považuje buď zlepšení dohlednosti z mlhy na 1 km a více, nebo zhoršení dohlednosti pod 10 km; za konec kouřma pak buď zhoršení dohlednosti pod 1 km (mlha), nebo zlepšení nad 10 km. Kouřmo, při kterém bývá poměrná vlhkost vzduchu poměrně vysoká, se často zaměňuje se zákalem (litometeor), při kterém bývá poměrná vlhkost vzduchu nízká (obvykle pod 65 %). Intenzita kouřma se určuje podle následující stupnice.

Dohlednost může snižovat zvířený sníh nebo vodní tříšť. Zvířený sníh je se může vyskytnout jak při sněžení, tak i v bezsrážkovém období. Podle výšky, do které tento jev zasahuje, rozeznáváme nízko a vysoko zvířený sníh. Zvýřený sníh bývá příčinou vytváření závějí a návějí v terénních prohlubních za a před překážkami. Intenzitu jevu určujeme především podle dohlednosti jako u sněžení.

Zvířený sníh.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Ole husby. Under Creative Commons.

Množství vodních kapiček, které vítr vznesl z velké vodní plochy (obvykle z hřebenů vln) do vzduchu, se nazývají vodní tříšť. Jev je pozorovatelný pouze u pobřeží velkých vodních ploch (moří, jezer, velkých rybníků), popř. v blízkosti vodopádů, vysokých přepadů přehradních hrází apod. Bývá pozorován obvykle při silnějším nárazovitém větru, kdy způsobuje zvlhnutí předmětů až do vzdálenosti několika set metrů. Pravidla pro určení intenzity nejsou stanovená.

Vodní tříšť.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Rose and Trev Clough. Under Creative Commons.