Námraza

Námraza je bílá usazenina se zrnitou strukturou, charakteristická svými krystalky větvičkového tvaru, skládajících se z ledových zrnek, které jsou odděleny vrstvičkami vzduchu. Nejčastěji se tvoří za mlhy nebo při výskytu oblaku typu stratus, dotýkajícího se zemského povrchu. Vodní kapičky při styku s předměty na zemském povrchu s teplotou v rozmezí –2 °C až –10 °C rychle mrznou. Zrnitá námraza nejrychleji narůstá na hranách předmětů obrácených proti směru větru, kde se usazuje nejintenzivněji. Námraza způsobuje škody na vegetaci, poškozuje nebo trhá dráty elektrického vedení atp.

Námraza.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.

Usazenina zmrzlých kapek rosy, která má bílou barvu a nikdy nemá krystalickou strukturu, se nazývá zmrzlá rosa. Často se zaměňuje s jíním. Její intenzitu určujeme stejně jako u rosy.

Jíní je ledová krystalická usazenina z částic ve tvaru jehliček, vějířků nebo peříček. Jde o usazené srážky pevného skupenství, vznikající desublimací vodní páry – tj. podobně jako rosa, ale k jejich vzniku je zapotřebí, aby alespoň u zemského povrchu klesla teplota pod bod mrazu. Jíní má proto dobře patrnou jemnou krystalickou strukturu, kterou u zmrzlé rosy nenajdeme. Tvoří se zejména na stéblech trávy, vodorovných plochách a střechách. Nikdy se však nevyskytuje například na telegrafních drátech, či stromech.

Jíní.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Andreas Trepte. Under Creative Commons.

Jinovatka je křehká usazenina ledu ve tvaru jemných šupinek, sloupků, kornoutků, trsů nebo jehliček se zřetelnou krystalickou strukturou na všech stranách předmětů. Podmínkou ke vzniku jinovatky je pokles teploty vzduchu pod –8 °C. Jinovatka vzniká desublimací vodní páry ve vzduchu, který je vodní parou nasycený nebo přesycený. Poměrně často pokrývá jinovatka povrch letadel, jejichž letová hladina při klesání na přistání prochází nejprve chladnějším sušším vzduchem ve vyšších výškách a následně přechází do oblasti tvořené teplejším vlhčím vzduchem. Nejedná se však o nebezpečný jev. Pokud jinovatka sama neopadne, lze jí velmi snadno odstranit sklepáním. Může se vytvořit i na vegetaci, avšak ani zde se nemusíme obávat vzniku vážnějších škod.

Jinovatka.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Under Creative Commons.

Námrazkové jevy mohou způsobit i přechlazené kapičky vody při výskytu intenzivní husté mlhy. Tento jev se označuje jako přechlazená mlha. Většinou se tak děje při teplotě hluboko pod bodem mrazu a vysoké relativní vlhkosti vzduchu. Přechlazená mlha se dost často zaměňuje se zmrzlou mlhou. Zmrzlá mlha se vyskytuje až při teplotách pod –30 °C, takže je u nás dost vzácná. Je tvořena spíše ledovými krystalky než vodními kapičkami a proto i při vysoké měrné vlhkosti nepůsobí sychravým dojmem. Jelikož zmrzlá mlha obsahuje více ledových krystalků, na kterých se sluneční světlo lomí, dochází zde (na rozdíl od mlhy přechlazené) jakoby k jiskření. Zmrzlá mlha však netvoří žádné námrazky.

Kompaktní hladká, obvykle průsvitná usazenina ledu s drsným povrchem se označuje jako průsvitná námraza. Vytváří se pomalým mrznutím kapiček mlhy nebo oblaků při teplotách mezi 0 °C až –2 °C, které mají možnost před zmrznutím zaplnit všechny skuliny na povrchu předmětů i mezi již zmrzlými kapkami. Narůstá zejména na návětrných hranách předmětů, je velmi přilnavá, odolává i silnému větru a od povrchu předmětu, na kterém se tvoří, může být oddělena pouze rozbitím nebo táním. Působí škody na vegetaci, trhá elektrická a telefonní vedení a ohrožuje letecký provoz. Často se zaměňuje s ledovkou. Její intenzita se určuje stejně jako u námrazy.

Ledovka je souvislá, obvykle stejnorodá průhledná ledová usazenina s hladkým povrchem, vznikající zmrznutím přechlazených kapiček mrznoucího deště nebo mrholení na předmětech, jejichž teplota je mírně pod 0 °C. Tvoří se jak na vodorovných, tak na svislých či šikmých plochách, na větvích i kmenech stromů, na drátech, tyčích, na povrchu země (hlavně kamenitém), na chodnících, vozovkách apod. Při tvoření ledovky stačí ještě dopadající kapky před zmrznutím splynout a tvoří tak souvislý ledový obal, s případnými menšími rampouchy; od tělesa, na němž se ledovka vytvořila, ji téměř nelze mechanickým způsobem oddělit (odtrhnout). Při delším trvání podmínek příznivých pro tvoření ledovky může tloušťka ledové vrstvy dosáhnout až několika centimetrů. Vlivem velké hmotnosti ledu se pak lámou silné větve nebo i celé stromy, vznikají havárie venkovních elektrických vedení (přetrhané vodiče, pokroucené a polámané stožáry apod.) a horních částí ocelových stožárů vysílačů. Často se zaměňuje s náledím.

Ledová vrstva pokrývající zemi, případně povrch předmětů se označuje jako náledí. Vzniká tehdy, když nepřechlazené kapičky mrholení nebo deště na zemi zmrznou (tj. obvykle tehdy, přijde–li déšť či mrholení s oteplením nad velmi prochlazený zemský povrch, jehož teplota je nižší než 0 °C). Náledí nebývá tak silné jako ledovka, jelikož déle trvající srážky nebo oteplení ledovou vrstvu obvykle rozpustí. Zmrazky vznikají buď opětovným zmrznutím vody z úplně nebo částečně roztátého sněhu, nebo zmrznutím sněhu částečně roztátého vlivem provozu vozidel na silnicích. Kombinace ledovky a náledí je možná. Nejprve vzniká náledí a teprve na něm se tvoří ledovka. Opačný způsob, kdy na povrchu ledovky vznikne voda, která se změní v náledí, je málo pravděpodobný.