Bouřka se projevuje elektrickými, optickými a akustickými jevy, které vznikají mezi oblaky navzájem nebo mezi oblaky a zemí. Odhaduje se, že na naší zemi se ročně rozpoutá na 15 000 000 bouří. Bouře se odehrávají převážně v teplých pásmech, kde jsou příznivé tepelné podmínky i vlhkost vzduchu. V tzv. světových ohniscích bouřek, ležících v oblastech Střední a Jižní Ameriky a jihozápadní Asie (zaujímají pouze 2 % zemského povrchu), se odehrává 20 % všech bouřek. Podle světové meteorologické společnosti drží světový primát ve výskytu bouřek oblasti kolem Viktoriina jezera v Africe, kde propuká bouřka 250krát ročně.
Bouřka je buď frontální (tažné) nebo nefrontální (místní). Frontální bouřka se vyskytuje v oblasti atmosférické fronty a postupuje s ní, dá se obvykle sledovat, jak postupuje přes rozsáhlejší území. Vzniká zpravidla na studené frontě nebo studené okluzi. Jen ve výjimečných případech se může vyskytnout i na teplé frontě. Uvádí je zpravidla krátká vichřice. Po tažné bouřce se celkový ráz počasí zhorší, ochladí se.
Nefrontální bouřka neboli bouřka uvnitř jedné vzduchové hmoty se vyskytuje v oblasti instabilní vzduchové hmoty a není spojena s žádnou atmosférickou frontou. Vzniká zejména následkem termické konvekce v místech příznivých pro rychlé oteplování velkých objemů vzduchu, jako např. v některých částech horských oblastí anebo kopcovitých terénů, v průmyslových zónách a nad masivně zastavěnými plochami. Tvoří se hlavně za horkého letního odpoledne vždy v určitém druhu kupovitých cumulonimbů. Teplé počasí se po nich podstatně nemění. Mohou se vyskytnout na více místech, nesouvisí však zpravidla spolu vzájemně. Často se stává, že na okraji jedné uhasínající bouřky vyroste nová.
Blesky nad Atlantou.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: David Selby. Under Creative Commons.
Hlavním projevem bouřky je blesk a hrom. Blesk dosahuje délky až 10 km s průměrem výbojového kanálu až 0,4 m. Doba trvání blesku je řádově 10–4 s a okamžitá hodnota proudu může dosáhnout až 105 A, napětí mezi místy, mezi nimiž blesk vznikl, dosahuje až 108 V. Teplota v dráze blesku dosahuje průměrně 20 000 °C, v určitých místech až 35 000 °C. Rozpínání vzduchu se projeví zvukem hromu. Zvuk se však šíří mnohem pomaleji než světlo, takže mezi bleskem a hromem je časová prodleva. Každý blesk je řadou několika proudových impulsů v témže výbojovém kanálu.
