Pomocí vztahu pro hydrostatický tlak vysvětlujeme, proč ve všech ramenech spojených nádob jsou hladiny určité kapaliny v téže vodorovné rovině, a to bez ohledu na tvar a objem jednotlivých ramen. Poněvadž hydrostatický tlak je ve všech ramenech stejný, přičemž hustota i gravitační zrychlení jsou stálé, je stejná ve všech ramenech i výška kapaliny h.
Výška hladiny ve spojených nádobách.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Využití spojených nádob je obrovské, např. kropící konev, čajník, vodotrysk, kuchyňská výlevka, schéma splachování.
Jinak je tomu u spojených nádob, v jejichž ramenech jsou navzájem se nemísící kapaliny různých hustot ρ1, ρ2. Poněvadž hydrostatické tlaky na rozraní obou kapalin jsou stejné, platí
a odtud
Hustoty kapalin jsou v převráceném poměru k výškám sloupců kapalin nad společnou hladinou. Tento poznatek se používá k určování hustoty neznámé kapaliny vzhledem např. k vodě.
Plavební komory jsou vlastně nádrže oddělené vodotěsnými vraty od řeky. S řekou je spojuje potrubí, jímž se voda do nich napouští a vypouští. Tím se dosáhne spuštění nebo zdvižení plavidla. Při proplouvání komorou ve směru po proudu se voda v komoře napustí na úroveň horní vody, horní vrata se otevřou a plavidlo vpluje dovnitř komory. Pomocí lan se plavidlo uváže k vázacím prvkům. Horní vrata se uzavřou a komora se začne vypouštět. Jakmile se hladiny vody v obou komorách vyrovnají, otevřou se dolní vrata a loď může komoru opustit.
Princip zdymadla.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Největší plavební komoru ČR nalezneme na labském zdymadle Dolní Beřkovice na Mělnicku. Zdymadlo bylo vybudováno na začátku 20. století. Velká plavební komora má užitnou délku 200 m a šířku 22 m. Minimální hloubka vody je 3 m a běžný spád komory je 2,4 m.
Zdymadlo Dolní Beřkovice na mapě. Zdroj: www.mapy.cz.
