Valdštejnské strojírny v Plzni byly založeny roku 1859 hrabětem Arnoštem Valdštejnem. Vznikly přesunem provozu pobočky Šťáhlavských železáren ze Sedlce u Starého Plzence. Novou adresou v Plzni byl roh mezi Kollárovou a Poděbradovou ulicí. V roce 1859 měly strojírny celkem 68 zaměstnanců. V těchto letech se ve strojírnách vyráběla zařízení pro cukrovary, pivovary, parní stroje, železniční dvojkolí či mostní konstrukce. Valdštejnské strojírny existovaly až do roku 1869, kdy je hrabě Valdštejn prodal mladému inženýrovi Emilu Škodovi za 167 642 zlatých. Původní areál sloužil až do roku 1889, kdy byly závody přesunuty na nové místo mezi Tylovu ulici a železniční trať Plzeň – Cheb. Poslední zbytky původního areálu strojíren byly zbourány teprve roku 2009.
Ihned po koupi začal Ing. Emil Škoda budovat své budoucí impérium. Emil Škoda se ukázal jako velmi dobrý prognostik, když vsadil většinu svých finančních prostředků do výroby zbraní. V roce 1884 byla zahájena stavba moderní ocelárny, která byla nezbytnou pro výrobu kvalitních zbraní. V roce 1890 pak vzniklo samostatné zbrojní oddělení. Roku 1895 Škodovka postavila první polní dělo s dlouhým zákluzem hlavně a už o rok později byla postavena nová zbrojní hala. Továrna se tak stala jedním z největších evropských výrobců zbraní (největším v Rakousku – Uhersku).
Emil Škoda.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
V roce 1900 po smrti Emila Škoda, zdědil většinový podíl ve firmě jeho syn Karel. Plzeňská Škodovka se krom výroby zbraní dále věnovala výrobě parních strojů, plynových motorů, vybavení pro doly, potravinářský průmysl a také získala věhlas při výrobě velkých a složitých odlitků pro lodní stavitelství. Za zmínku stojí například části potrubí pro elektrárnu pod Niagarskými vodopády nebo zdymadla v Suezském průplavu. Od roku 1904 se ve Škodovce začaly vyrábět parní turbíny. Roku 1907 pak vznikl vlastní výzkumný ústav.
