Podle vlnové délky rozlišujeme
vlny |
dlouhé |
střední |
krátké |
velmi krátké |
---|---|---|---|---|
zkratky |
DV, LW |
SV, MW |
KV, SW, KW |
VKV, FM |
vlnová délka |
2000 – 1050 m |
572 – 187 m |
49 – 11 m |
4,55 – 4,11 m |
frekvence |
150 – 285 kHz |
525 – 1605 kHz |
6 – 26 MHz |
66 – 73 MHz |
Mezery ve frekvenčním spektru jsou vyhrazeny pro spojení v letecké a námořní dopravě, pro záchrannou a bezpečnostní službu, pro amatéry apod.
Zdrojem rádiových vln je otevřený oscilační obvod. Vlna z vysílače se odráží od ionosféry, dopadá na zemi, od které se zase odráží zpět k ionosféře a tak pořád dokola. Tímto způsobem může urazit poměrně velkou vzdálenost – nazývá se prostorová vlna. Z vysílače se však šíří ještě vlna podél povrchu Země – povrchová. Nemá takový dosah.
Odraz rádiových vln od ionosféry.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Dlouhé vlny se šíří povrchovými vlnami do vzdálenosti několika set kilometrů, prostorové vlny mají dosah větší, jsou často rušeny atmosférickými výboji. Střední vlny se šíří povrchovými vlnami s ještě menším dosahem. V noci se šíří i prostorovými vlnami. Krátké vlny se šíří jako povrchová vlna jen na krátkou vzdálenost. Prostorovou vlnou na jakoukoli vzdálenost. Velmi krátké vlny se šíří jako prostorové vlny, které pronikají ionosférou a používají se ke komunikaci s družicemi. Povrchová vlna umožňuje příjem na přímou viditelnost.