britsko–americký fyzik
Benjamin Thomson se narodil v North Woburnu v americkém státě Massachusetts. Pocházel z nemajetné rodiny. Původně se chtěl stát lékařem, ale pro nedostatek finančních prostředků si nemohl dovolit vyšší vzdělání. Ve třinácti letech byl dán do učení do obchodního domu. Brzy díky svým vědomostem začal vyučovat a oženil se s bohatou vdovou. Po vítězství Američanů ve válce musel z USA odejít kvůli svým britským promonarchistickým názorům. Vstoupil do anglických služeb jako státní podtajemník u lorda Germaina, státního tajemníka pro americké kolonie.
Benjamin Thomson, hrabě Rumford.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
V roce 1782 se vrátil zpět do Ameriky, kde zřídil a vedl jezdecký sbor. V roce 1784 se souhlasem anglického krále Jiřího III. nastoupil službu v bavorském vojsku. Stal se státním radou, osobním pobočníkem kurfiřta Karla Theodora Falckého, vrchním velitelem vojska, ministrem války a intendantem policie. V této hodnosti používal dílny, ve kterých prováděl své pokusy. Za sociální reformu, za reorganizaci armády a jinou všestrannou činnost mu byl v roce 1791 udělen titul "hrabě z Rumfordu celé Římské říše" (Rumford je původní označení Concordu v New Hampshire, kde Thomson krátkou dobu učil). V Mnichově založil Anglickou zahradu a zavedl do Bavor pěstování brambor.
Již v roce 1779 se stal členem britské Royal Society a dokonce v roce 1799 založil v Londýně spolek učenců Royal Institution of Great Britain, která měla za úkol popularizovat vědu a techniku. Rumford se hned ujal všeho organizování. Pro společnost získal budovu v Albemarle Street nedaleko Piccadilly. Prvním profesorem chemie se tu stal Thomas Young. Londýnské Royal Society a Americké akademii umění a věd poskytl značný finanční obnos na udělování Rumfordovy medaile za vědecké zásluhy a prospěšné vynálezy.
Rumford se po čase dostal do sporu s některými pracovníky Royal Institution a brzy ztratil o ústav zájem. Prodal veškerý svůj anglický majetek a odstěhoval se do Francie. Oženil se zde a jeho druhou manželkou byla vdova po popraveném Antoinu Lavoisierovi. Se svou ženou žil po velmi krátký čas mezi lety 1805 a 1809. Důvodem rozchodu byly neustálé rozpory, které vyvolával.
Mezi fyzikální zásluhy hraběte Rumforda patří především zpochybnění teorie kalorika, teorie o látkové povaze tepla. Provedl tři pokusy: v Mnichově ohříval vodu pomocí tepla, které se uvolňovalo při vrtání hlavně ponořené do vody. Vyvodil z tohoto pokusu, že teplo souvisí s pohybem částeček látky – základní myšlenka pozdější kinetické teorie látek. Vážením vody a vodného roztoku etanolu při teplotách pod a nad nulou dokázal, že hmotnost vody se při jejím tuhnutí nemění. V roce 1807 dokázal pečlivým měřením, že po delším čase dochází k difuzi chloridu sodného z nasyceného roztoku do čisté vody. Z tohoto pokusu bylo možné opět usuzovat na tepelný pohyb částic. Mezi jeho další práce v této oblasti patří stanovení tepelných vodivostí, určení měrných tepelných kapacit a spalných tepel pevných a kapalných látek, určení teplotní závislosti hustoty vody, pokus o vysvětlení šíření tepla ve vakuu apod.
Zdroj: commons.wikimedia.com. Public domain.
Použité zdroje
[1] KORYTA, J. Michael Faraday. 1. vydání. Praha: Orbis, 1972. ISBN 11–072–72.
[2] TESAŘÍK, B. Britsko–americký fyzik Benjamin Thomson, hramě Rumford. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, květen 2003, ročník 12, č. 9, s. 569–570. ISSN 1210–1761.
[3] Dějiny matematiky a fyziky v obrazech, čtvrtý soubor. Redigoval Jaroslav Folta. 1. vydání. Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1989. ISBN 80–7015–012–2.
[4] Encyklopedická edice, listy, fyzici. ISBN 80–860–44–05–X.
