řecký matematik a astronom
Hipparchos se narodil v Nikaii v Bithýnii a pravděpodobně zemřel na ostrově Rhodos v Řecku. Celý život zasvětil geometrii a astronomii. Položil základy rovinné i sférické trigonometrie.
Objevil stereografickou projekci tím, že zobrazil nebeskou kouli z jejího pólu na rovinu jejího rovníku, přičemž úhly a kružnice zůstaly zachované.
Hipparchos z Nikeje.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Délka roku a ročních období
Vymyslel přístroje pro měření výšky hvězd. Přiklonil se ke geocentrismu a objevil precesi jarního bodu, i když ji chybně určil. Z těchto pozorování odvodil přesnější hodnoty pro délku tzv. tropického roku na 354 dní 5 hodin 55 minut 12 sekund (spletl se o 6,5 minuty) a zároveň stanovil délku jednotlivých ročních období (léto 92½ dne, podzim 88¼ dne, zima 90¼ dne a jaro 94½ dne).
Z těchto čísel ale jasně plynulo, že Slunce není přesně ve středu kruhové dráhy kolem Země, a že neobíhá kolem rovnoměrně. Nezbývalo tedy nic jiného než najít vhodný geometrický popis, který by pozorování odpovídal.
Přišel s dvěmi variantami vysvětlení. V první zkombinoval deferent a epicykl, a v druhé umístil Zemi mimo střed kruhové dráhy. Myšlenku epicyklů použil i k popisu pohybu Měsíce a jeho teorii dál rozvinul Klaudios Ptolemaios. Při geocentrickém modelu se pohyb hvězd jeví daleko složitějším, proto se ani Hipparchovi nepodařilo popsat pohyb planet.
Sklon ekliptiky
Hipparchos určil také sklon ekliptiky (s odchylkou řádově v minutách), sklon dráhy Měsíce a zjistil, že i vzdálenost Slunce, Měsíce a Země se mění. Pokusil se je určit, což se mu u Měsíce podařilo velmi dobře. Kromě toho sestavil katalog 850 hvězd, které uspořádal do 40 souhvězdí. Bohužel se nedochoval. Víme pouze, že z něho vycházel Ptolemaios. Z jeho díla se zachoval pouze spis Komentáře k Arátovým a Eudoxovým jevům, ostatní dílo známe pouze v citovaných zlomcích.
Použité zdroje
[1] JÁCHIM, F. Hipparchos z Nikaie – největší astronom starověku. Astropis, 2016, č. 2, s. 32–34. ISSN 1211–0485.
[2] LENARD, P. Velcí přírodozpytci. Přeložil F. X. Lánský. 2. české vydání. Praha: Vydavatelstvo Družstevní práce, 1943.
[3] WESTAWAY, F. W. Objevy bez konce. 3000 let zkoumání přírody a světa. Praha: Fr. Borový, 1937.