italská fyzička
Laura Maria Catarina Bassi se narodila v Bologni a prožila tu celý svůj život. Její táta byl právník, a proto byla její rodina velmi bohatá a mohla si dovolit zaplatit Lauře nejlepší vzdělání. Kromě italštiny ovládala i latinu a francouzštinu. Se základy logiky, matematiky a přírodních věd ji seznámil rodinný lékař, profesor boloňské univerzity, Gaetano Tacconi.
Laura Bassi.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
První žena s doktorátem v Bologni
Jejího talentu si brzy všiml kardinál Prospero Lambertini (později známý jako papež Benedikt XIV.), který se stal i jejím patronem. V roce 1732 ji přesvědčil, aby se zúčastnila veřejné diskuze boloňské univerzity. O měsíc později jí byl udělen doktorát z filozofie a začala přednášet na boloňské univerzitě. To jí bylo pouhých 21 let. Byl to radikální krok nejstarší evropské univerzity, protože Laura Bassi byla teprve druhá žena, které byl udělen doktorát (první byla Elena Piscopia), a první žena, která oficiálně přednášela na univerzitě.
Doktorát jí byl udělen při velkém a veřejném ceremoniálu v Palazzo Pubblico, během kterého byla Laura Bassi oblečena do pláštěnky s hranostajem a ozdobena vavříny a prstenem. Během ceremoniálu proběhla i její první veřejná přednáška v Bologni. Události se zúčastnili nejen univerzitní profesoři a studenti, ale i lidé z politických, náboženských a společenských kruhů.
První veřejná přednáška Laury Bassi.
Zdroj: Archivio di Stato di Bologna.
První profesorka v Evropě
Ve stejném roce byla Laura zvolená do Akademie a následující rok se stala profesorkou filozofie. Stala se tak první profesorkou na evropském kontinentu. I přes tyto okázalé projevy úcty nemohla příliš často přednášet, protože se v té době pro ženu neslušelo vystupovat před sály plnými chlapců. Proto přednášela jen občas na veřejných akcích, kde byly v sále i ženy.
V roce 1738 se Laura provdala za svého kolegu a lékaře Giuseppa Verattiho. Měli spolu osm dětí, z nichž pouze pět přežilo do dospělosti. Za pomoci svých patronů získala od univerzity možnost vyučovat ve svém domě, prostředky na vlastní vybavení a dokonce vyšší plat. Vybavila si doma laboratoř, kde společně s manželem experimentovali s elektřinou. V roce 1760 byl její plat daleko vyšší než jejích kolegů.
Benediktíni
Papež Benedikt XIV. založil elitní skupinu 25 učenců, známou jako Benedettini (benediktini, pojmenované po papeži). Laura Bassi velmi stála o to stát se členkou právě této skupiny. Nakonec se jí její úsilí vyplatilo a papež jí v roce 1746 přijal.
Laura Bassi na portrétu z roku 1732.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Fyzika podle Newtona
Laura Bassi byla průkopníkem nové fyziky, kterou vyučovala podle Newtonova díla Philosophiae naturalis principia mathematica. Kurzy Newtonovy fyziky učila 28 let. Její práce se soustředila na řešení fyzikálních problémů, studium a komentář Newtonova díla Philosophiae naturalis principia mathematica, přípravu a předvádění fyzikálních experimentů a psaní vědeckých pojednání: třináct pojednání o fyzice, jedenáct o hydraulice, jedno o mechanice, jedno o chemii a dvě o matematice. Přesto, že v žádném svém díle nepřišla s novými objevy, byla její práce důležitá.
V roce 1776, ve věku 65 let, byla Bassi jmenována na pozici profesora experimentální fyziky boloňské Akademie. Lauřiným oficiálním asistentem byl její manžel. O dva roky později 20. února 1778 zemřela.
Použité zdroje
[1] KRAUS, I. Poslání Italky Laury Marie Catariny Bassi. Rozhledy matematicko–fyzikální, 2003, roč. 80, č. 1. ISSN 0035–9343.
[2] KRAUS, I. Příběhy učených žen: životní osudy žen, které významně ovlivnily vývoj exaktních věd, především fyziky, matematiky a chemie. 1. vyd. Praha: Prometheus, 2005, 166 s. ISBN 80-719-6308-9.
[3] EUROPEAN COMMISSION, Directorate-General for Research a [forew. Janez POTOČNIK]. Women in science. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2009. ISBN 978-927-9114-861.
