Nikola Tesla

Nikola Tesla se narodil v Smiljanu v tehdejším Rakousko–Uhersku v rodině pravoslavného srbského kněze Miluti Tesli a jeho ženy Djuce. Jako malému chlapci mu za tragických okolností zemřel starší bratr, jeho velký vzor. Tato ztráta byla v dospělosti častou příčinou výčitek a depresí. Už během studia na nižší reálce a vyšším stupni v Karlovacu se projevilo jeho nadání pro matematiku a fyziku. Přesto se měl stát knězem. V době, kdy onemocněl cholerou, mu ale otec dovolil studovat na technice. Proto od roku 1875 studoval v rakouském Grazu vysokou technickou školu. Po dvou letech studia, kdy prospíval jako vynikající student, se obrátil na svého profesora fyziky Pöschla s myšlenkou sestrojit motor na střídavý proud. Ten jeho nápad považoval za zcela nemožný. Nikolu to tak dopálilo, že se z vynikajícího studenta stal flákač, který ze školy odešel a našel si práci technika v jakési inženýrské dílně v Mariboru. V letech 1879 – 1880 se znovu zapsal na univerzitu, tentokrát na filozofickou fakultu Karlo–Ferdinandovy univerzity v Praze. Během letního semestru bydlel v ulici Ve Smečkách č. 13. Měl zapsáno 7 hodin týdně, z toho dvě hodiny cvičení z experimentální fyziky u českého profesora Karla Domalípa. Skoro celý rok strávil v Praze, ale ani tady studia fyziky nedokončil. Tentokrát mu chyběly peníze.

Nikola Tesla.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Po odchodu z Prahy pracoval v Budapešti u Telefonní společnosti. Již tam na sebe upozornil některými svými vynálezy, a tak roku 1882 dostal nabídku od pařížské filiálky Edisonovy společnosti (Continental Edison Company). O rok později zkonstruoval ve volných chvílích indukční motor. Vedení společnosti o vynález neprojevilo zájem.

V roce 1884 přicestoval Tesla do Ameriky, kde nastoupil do Edisonovy Společnosti pro elektrické osvětlení. Ale ani tady se svým vynálezem nepochodil. Tesla v Edisonových laboratořích dřel od půl jedenácté dopoledne do pěti hodin ráno. Za pouhý rok zkonstruoval čtyřiadvacet nových typů strojů. Teslovy konstrukce byly jednodušší, dokonalejší, levnější, lehčí a měly mnohem větší výkon.

Po neshodách s Edisonem odešel, založil společnost Tesla Arc Light Copany, která se zabývala obloukovým osvětlení a konečně v roce 1887 založil další firmu, velmi úspěšnou Teslovu elektrickou společnost (Tesla Electric Company), která měla laboratoře na jižní části Páté Avenue, blízko Edisonovy laboratoře. Ještě v tomtéž roce přihlásil patenty týkající se točivých magnetických polí a bezdrátového přenosu elektrické energie. Tesla studoval vlastnosti dvoufázových a vícefázových proudů a zkonstruoval a patentoval množství elektrických strojů a přístrojů. V roce 1887 přihlásil k patentování rozvod dvoufázového střídavého elektrického proudu a různé typy elektrických motorů a elektrických generátorů na střídavý proud, v roce 1891 vynalezl transformátor bez železného jádra. Teslovy patenty zkoupil milionář Georg Westinghouse a založil firmu Westinghouse Electric and Manufacturing Company a střídavému proudu udělal velkou reklamu. Roku 1893 osvětlil areál světové výstavy v Chicagu, dodal elektrické zařízení pro elektrárnu na Niagarských vodopádech. V Evropě se Teslova vynálezu ujal Marcel Depréz a postavil prvních několik set kilometrů dlouhá vedení.

Laboratoř v Colorado Spring.
Zdroj: Kenneth M. Swezey Papers, Archives Center, National Museum of American History, Smithsonian Institution.

V roce 1890 zkonstruoval generátor s 384 póly s frekvencí 10 kHz. Tesla transformoval proud vysoké frekvence na vysoké napětí a zjistil, že pro transformátor pro vysoké frekvence není třeba ocel, což zjednodušuje jeho výrobu. V roce 1891 demonstroval Tesla v USA svůj rezonanční transformátor s frekvencí několika se kHz. Rezonanci v elektrickém obvodě zkoumal před Teslou už lord Kelvin, ale Tesla jako první využil tohoto jevu v přístroji. V Colorado Spring postavil vysílač s výkonem 250 kW, kterým přenášel na vzdálenost 25 km energii dostatečnou k rozsvícení jedné žárovky. Napětí vysokofrekvenčních kmitů v anteně dosáhlo 12 MV. Pomocí vysoké frekvence demonstroval řadu jevů – průraz vzduchu jiskrou dlouhou 12 až 13 cm, nový druh elektrického světla, fyziologické účinky proudů vysoké frekvence apod. Přednášky a pokusy Teslovy budily senzaci a o Teslovi se hovořilo jako o geniovi. Jeho sláva se rychle rozšířila po celém světě. Byl pozván přednášet do londýnské Royal Society, kde ho posadili do Faradayova křesla. Teslu vítali nejznámější fyzikové světa. Na přednáškách v Paříži a Londýně demonstroval bezdrátový přenos elektrické energie.

Nedokončená věž v laboratoři na Long Island.
Zdroj: Kenneth M. Swezey Papers, Archives Center, National Museum of American History, Smithsonian Institution

Další oblastí, ve které Tesla pracoval, byla bezdrátová telegrafie. Podařilo se mu v roce 1899 postavit v New Yorku anténu vysokou 57,6 m a dosáhl tak bezchybného příjmu na vzdálenost 35 km. V roce 1900 začal budovat ve Wardenclyfe ještě silnější vysílač. Stavba byla neúspěšná a pohltila jeho zbývající finanční prostředky. Za první světové války ji dalo zničit americké ministerstvo obrany, aby nemohla sloužit nepříteli. Dlouhodobě vedl spor s Guglielmem Marconim o prioritu objevu bezdrátového rozhlasu.

Gratulace Alberta Einstein k osmdesátinám Nikoly Tesly.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Tesla byl neúnavný. Poslední patent mu byl přiznám 3. ledna 1922. Celkem získal více než 700 patentů, boháčem se však nestal. Ve svých návrzích podstatně předběhl svou dobu. Zabýval se účinnějším využitím energie a její přeměnou. Navrhl ekonomičtější výrobu železa a hliníku, uvažoval o alternativních zdrojích energie – větru, slunci, zemi; o ideálním způsobu získávání energie. Důkladně propracoval princip přenosu elektrické energie bez drátů ve vyšších vrstvách atmosféry. Předvedl elektromobil využívající k pohonu pravděpodobně magnetického pole Země. Jeho plány ale zničil. Přišel s lampou, která pracovala na principu laseru a sestrojil knoflíkovou lampu, která dokázala vypařit jakýkoli materiál.

Spolu s Thomasem Edisonem byl navržen na Nobelovu cenu, kvůli Edisonovi ji však odmítl. V roce 1939 byl v New Yorku těžce zraněn automobilem. Poslední čtyři roky života strávil v hotelu New Yorker, osamocen a zapomenut, zranění po nehodě mu nedovolilo opouštět hotelový pokoj. Nestěžoval si, osamocen prožíval celý svůj život, zcela zaujat jen svými velkými myšlenkami a obklopen jedinými přáteli – holuby. Tvořivou prací se zabýval až do své smrti. Nikola Tesla zemřel v 86 letech. Po jeho smrti byly jeho dokumenty uloženy ve skladu Úřadu správy cizineckého majetku. Teslovy nároky na prvenství v objevu rádia mu bylo soudem přiřčeno až v roce 1943, tři měsíce po jeho smrti.

Zdroj: commons.wikimedia.com. Public domain.

Použité zdroje

[1] CHILDRESS, D. Nikola Tesla a jeho tajné vynálezy. Dobra, 2008. ISBN 978–80–86459–57–8.

[2] JÁCHIM, F. Nikola Tesla (1856 – 1943) a jeho hlavní triumf – střídavý proud. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, květen 2006, ročník 15, č. 9, s. 53–58. ISSN 1210–1761.

[3] KRAUS, I. Nikola Tesla ze Smiljano pod Velebitem. Československý časopis pro fyziku, 2001, č. 2, svazek 51, 133–137. ISSN 0009–0700.

[4] VESELÝ, M. Nikola Tesla. Přemožitelé času 1.

[5] WISE, T. Tesla. Životní příběh jednoho z největších světových vynálezců. 1. vydání. Frýdek–Místek, Alpress s.r.o., 1997. ISBN 80–85975–74–2.

[6] ŽIŽKOVÁ, L. Nikola Tesla (K stému výročí narození). Pokroky matematiky fyziky & astronomie, roč. 1/1956, č. 5–6, s. 748–753. CS–ISSN 0032–2423.

[7] Dějiny matematiky a fyziky v obrazech, šestý soubor. Redigoval Jaroslav Folta. 1. vydání. Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1989. ISBN 80–7015–012–2.