americký fyzik
Julian Schwinger se narodil v New Yorku a patřil k tzv. zázračným dětem. Od šestnácti let studoval u Isidora Rabiho na Columbijské univerzitě v New Yorku. Po získání doktorátu ve 21 letech pracoval v laboratoři pro výzkum záření na Massachusettském technologickém institutu v Cambridgi a v roce 1947 se stal profesorem fyziky na Harvardově univerzitě. Věnoval se elektromagnetickým problémům radaru, otázkám jaderné fyziky a výzkumu jaderného záření, objevil mikrovlnné síly. Největšího úspěchu dosáhl v oblasti kvantové elektrodynamiky, zkoumal problém rozptylu urychlených elektronů v magnetickém poli. Objevil změnu jejich vlastností a hmotností a tento poznatek se stal základem pro rozvoj kvantové elektrodynamiky. Společně se Sin–Itiro Tomonagou a Richardem Feynmanem vypracoval matematický aparát, který umožňuje vypočítat vzájemné působení mezi elektromagnetickým polem a elektrony. Tento matematický aparát našel uplatnění i v jaderné fyzice. V roce 1965 byl společně s Tomonagou a Feynmanem odměněn Nobelovou cenou za fyziku za vypracování základních principů kvantové elektrodynamiky.
Julian Schwinger.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Použité zdroje
[1] SODOMKA, L. Kronika Nobelových cen. 1. vydání. Praha: Knižní klub, 2004. ISBN 80–242–1058–4.
[2] WEINLICH, R. Laureáti Nobelovy ceny za fyziku. 1. vydání. Olomouc: ALDA, 1998. ISBN 80–85600–47–1.
