anglický matematik
Bertrand Arthur William Russell se narodil ve šlechtické rodině v anglickém Trellecku, ve dvou letech přišel o matku, ve čtyřech o otce, proto se o něj starala babička. Jeho dědečkem byl ministr a ministerský předseda několika britských vlád John hrabě Russell. První vzdělání získal doma. Od roku 1890 studoval na Trinity College v Cambridgi matematiku a filozofii a po absolvování tu několik let učil. Další roky byl na volné noze, pořádal přednáškové semináře na různých univerzitách a především psal. Články a knihy zahrnují širokou oblast od ekonomie, etiky, filozofie, sociologie až po politiku, pedagogiku, historii a samozřejmě matematiku. Jeho pacifistické názory ho za první světové války stály profesuru a dostaly ho do vězení.
V roce 1940 získal místo na jeden rok na newyorské univerzitě, ale náboženské a konzervativní kruhy rozpoutaly proti němu kampaň a vynutily si soudní rozhodnutí, aby byla smlouva zrušena. Tato aféra způsobila Russelovi i finanční potíže, protože mu znemožnila publikovat (to byl jeho hlavní zdroj příjmů). V roce 1944 se vrátil na Trinity College do Cambridge, kde získal profesorské místo. Po druhé světové válce usilovně bojoval za jaderné odzbrojení, vystupoval proti účasti USA ve válce ve Vietnamu a intervenci států Varšavské smlouvy v Československu. V padesátých letech spolu s dalšími protestoval u naší vlády proti krutosti politických procesů s představiteli nekomunistických stran. Společně s Albertem Einsteinem byl iniciátorem mírového Manifestu a zakladatelem Pugwashského hnutí vědců za mír.
Bertrand Russell při partičce šachu.
Zdroj: LIFE photo archive hosted by Google [images.google.com/hosted/life].
Společně s Alfredem Whiteheadem napsali knihu Principia Mathematica, která vyšla ve třech svazcích. Jde o tak objemné dílo, že ho autoři do nakladatelství přivezli autem. I když se finančně na vydání podílela univerzita, přesto za první vydání museli oba autoři zaplatit. Představuje jedno z nejvýznamnějších děl zasvěcených základům matematiky. Při pokusu redukovat matematiku na logiku objevil jeden z paradoxů a axiomatizoval teorii množin. V roce 1950 získal Nobelovu cenu za literaturu za mnohostranná významná díla, v nichž obhajoval ideje humanity a svobody myšlení. V době, kdy vychovával své děti se živě zajímal o pedagogiku a svoje poznatky a zkušenosti sepsal v roce 1926 do knihy O výchově zejména v raném dětství. V roce 1927 se svou druhou ženou založil soukromou školu pro děti přibližně stejně staré jako jeho. Nechtěl, aby chodily do veřejné školy, jejichž výchovné a vzdělávací metody považoval za špatné.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Použité zdroje
[1] ČERMÁK, J. K stému výročí narození Bertranda Russella. Matematika a fyzika ve škole, květen 1972, roč. 2, č. 9, s. 530–536.
[2] JEDINÁK, D. Šl´achtic ducha a rozumu – Bertrand Russell. Rozhledy matematicko–fyzikální, 1997, roč. 74, č. 3, s. 127–129. ISSN 0035–9343.
[3] TESAŘÍK, B. Bertrand Russel (1872 – 1970). Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, prosinec 1997, roč. 7, č. 4, s. 251–252. ISSN 1210–1761.
[4] ZICH, O. Bertrand Russel (K stému výročí narození). Pokroky matematiky fyziky & astronomie, roč. 17/1972, č. 4, s. 177–180. CS–ISSN 0032–2423.