6. července 1924 – 2009
česká fyzička

 

V minulém století bylo ve fyzice velmi málo žen. Asi proto, že stát se vědkyní – profesionálkou – v mužském světě bylo těžké. Ale Ludmile Eckertové se to podařilo a ve svém oboru se stala známou nejen u nás, ale po celém světě.

Ludmila Eckertová se narodila v Praze. Studovala reálné gymnáziu v Praze v letech 1934 až 1943. Až o dva roky později začala studovat aplikovanou fyziku na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity, kterou o čtyři roky později absolvovala. V letech 1951 až 1954 byla na stáži v Moskevském energetickém ústavu. Na jejím základě získala titul CSc.


Ludmila Eckertová.
Zdroj: Československý časopis pro fyziku 5/2004.

Fyzika povrchů

Po návratu z Moskvy nastoupila Ludmila Eckertová zpět na Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity a působila tu dalších 40 let. Podařilo se ji společně s dalšími kolegy vybudovat jednu z největších kateder na Přírodovědecké fakultě, která se dnes jmenuje Katedra fyziky povrchů a plazmatu (dříve Katedra vysoké frekvence a vakuové fyziky). Věnovala se výzkumu v oblasti fyziky tenkých vrstev, z níž se později vyvinula fyzika povrchů.  

Od roku 1955 začala pořádat Seminář vysoké frekvence a vakuové techniky, na němž referovali o své práci nejen zaměstnanci katedry, ale i z ostatních vysokých škol československých i zahraničních. Seminář byl po řadu let velmi oblíbený, jezdili na něj učitelů i studenti. V roce 1963 Ludmila Eckertová habilitovala (získala titul docent). Její profesura byla na počátku tzv. normalizace pozastavena a ona musela čekat až do revoluce, kdy v roce 1990 byla jmenována profesorkou.

Úspěch

Ludmila Eckertová napsala řadu článků a monografií, které byly klíčové pro obor tenkých vrstev a povrchů. Asi nejvýznamnější z nich je Fyzika tenkých vrstev, která vyšla v přepracovaném vydání i v USA a Japonsku. Právě touto monografií se stala známou a uznávanou ve svém oboru. Během své kariéry na univerzitě se věnovala i výuce. Vychovala řadu budoucích úspěšných vědců. Napsala řadu skript, studentům se věnovala nejen po odborné stránce, ale dokázala je vyslechnout i s osobními problémy.

V době, kdy si jiné dámy užívají důchod, tak Ludmila Eckertová nadále pracovala: psala knihy, překládala apod. Zajímavá je její kniha Cesty poznání ve fyzice z roku 2004 a její překlad knih Wernera Holzmüllera Prožité dějiny – Dvacáté století očima německého fyzika nebo Thomase Bürkeho Cesty poznávání ve fyzice.

Použité zdroje

[1] PAVLUS J. In memoriam prof. Ludmily Eckertové. Československý časopis pro fyziku, 2009, č. 6, svazek 59, s. 423–424. ISSN 0009–0700.

[2] PAVLUCH, J. – WILD, J. Osmdesáté narozeniny Ludmily Eckertové. Československý časopis pro fyziku, 2004, č. 5, svazek 54, s. 312–313. ISSN 0009–0700.

Autor textu

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.