29. června 1716 – 11. července 1778
český astronom a meteorolog

 

Předpověď počasí dnes už bereme jako samozřejmou součást každého dne a zřejmě vůbec nepřemýšlíme nad tím, kdo byl ten první meteorolog. U nás v Čechách to byl určitě Josef Stepling. A že nebyl jen meteorologem se dočtete v tomto článku.

Josef Stepling se narodil v německém Řezně. Po matce byl Čech a po otci Němec. Po smrti otce, sekretáře rakouského vyslanectví, se s matkou přestěhoval do Prahy. Do školy chodil k jezuitům v Olomouci a v Kladsku, během studia vstoupil do jezuitského řádu a studium dokončil na teologii v Praze v roce 1743.


Josef Stepling.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Když nejdete s proudem

V roce 1747 mu filozofická fakulta nabídla profesuru a on zároveň požádal o svolení přednášet o matematice a newtonovské fyzice. Bylo mu vyhověno, ale představení dohlíželi, aby jeho myšlenky a experimenty zůstaly za zdmi Klementina. Už o rok později přišly problémy, protože odmítl přednášet aristotelovo učení, se kterým se jeho názory neztotožňovaly. Profesorského místa se vzdal, ale kupodivu tento jeho čin zůstal bez trestu.

Dokonce byl jmenován ředitelem matematických a fyzikálních studií na Karlo-Ferdinandově univerzitě. V roce 1751 se stal ředitelem klementinské hvězdárny a o dva roky později se stal „královským direktorem fakulty“. Tehdy začal s reformou studia filozofie podle představ Marie Terezie. Josef Stepling vydal učebnici integrálního a diferenciální počtu Differentiarum Minimarum, Quantitatum Variantium Calculus Directus a prosadil jako základ studia Newtonovu fyziku. Mezi jeho žáky patřili budoucí učitelé matematiky a fyziky na Karlo-Ferdinandově univerzitě – Jan Tesánek, Antonín Strnad a František Gerstner.


Úvodní list spisu Differentiarum minimarum, quantitatum…
Zdroj: books.google.cz. Public domain.

Klementinum – vědecké centrum

Josef Stepling přeměnil hlavní věž Klementina na astronomickou observatoř. Stanovil přesnou polohu hvězdárny na 50°4´32“ severní šířky a 32°11´15“ východní délky. K tomu použil měření ze zatmění Měsíce z 9. srpna 1748. Část vybavení hvězdárny zaplatil Stepling z dědictví pomatce a na část přispěli čeští stavové a jezuité. Na hvězdárně byl třístopý dalekohled, kyvadlové hodiny a další dalekohled od ředitele vídeňské hvězdárny. Když Stepling předával hvězdárnu svému nástupci, čítala sbírka přístrojů 20 kusů. Udržoval kontakty s vědeckým světem, především s Josipem Rudžerem Boškovičem, kterého opakovaně zval do Prahy.

Meteorologická měření

Stepling se zabýval meteorologií, v Klementinu zavedl od roku 1752 meteorologická měření. Sepsal spis Observationes, kde podrobně odůvodnil měření jednotlivých veličin nejen pro vědecké, ale především pro praktické účely. Tvrdil, že podle vývoje množství srážek a teplot lze stanovit dlouhodobý osevní program. Zajímala ho souvislost šíření nemocí se změnami v atmosféře. Popsal tu i technické vybavení hvězdárny, které si z větší části sám sestavil.

V Klementinu měřil teplotu, barometrický tlak a množství srážek. Dále se zabýval barometrickým měřením výšek, měřením bodu varu na horách, stanovením bodu varu vody a lihu, měřil teplotu vody ve Vltavě, konal pokusy se šířením tepla a experimentoval se sloupcem rtuti ve vzduchoprázdném prostoru. Jako jeden z prvních pozoroval přechlazení vody, sám sestrojil teploměr s Réaumurovou stupnicí (thermometrum Steplingiarum), který zavěsil na volném prostranství před oknem směřujícím k severu. Měření teploty se prováděla denně, ráno při východu Slunce a v 15 nebo 16 hodin. Tlak se měřil v časných ranních hodinách a k večeru. Od 1. ledna 1775 společně s Antonínem Strnadem zavedl pravidelná meteorologická měření. Řada údajů je nejstarším souvislým meteorologickým měřením ve střední Evropě.

Stepling byl členem Vlastenecko–hospodářské společnosti. Na její popud se zabýval možnostmi ochrany před bleskem. Souhlasil s Benjaminem Franklinem a jednorázovým odvedením výboje do země, naopak nesouhlasil s Prokopem Divišem a jeho průběžným odváděním výboje. V archivu města Poličky se našly dokumenty o spolupráci Steplinga na ochraně děkanského kostela před účinky blesku.


Pomník s Amorkem od Františka Platzera z roku 1780 nechala postavit Marie Terezie na památku matematika Josepha Steplinga.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Under Creative Commons.

Jako ocenění jeho velkých zásluh o vědu nařídila Marie Terezie postavit Josefu Steplingovi pomník a umístit jej v klementinském areálu, kde je dodnes. Na pomníku je latinsky psaný text: „Památku a příklad Josefa Steplinga, vynikajícím způsobem zasloužilého o písemnictví a tuto knihovnu, potomkům poroučí vznešená Marie Theresie.

Použité zdroje

[1] JÁCHIM, F. Josef Stepling a jeho doba. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, červen 1998, roč. 7, č. 10, s. 631–633. ISSN 1210–1761.

[2] KOLOMÝ, R. Josef Stepling – matematik, fyzik a astronom. Matematika a fyzika ve škole, prosinec 1978, roč. 9, č. 4, s. 293–296.

[3] KOLOMÝ, R. Josef Stepling – významný přírodovědec 18. století u nás. Rozhledy matematicko–fyzikální, 1993, roč. 71, č. 1–2, s. 47–51. ISSN 0035–9343.

[4] KRAUS, I. Josef Stepling a jeho klementinští kolegové. Československý časopis pro fyziku, 2003, č. 6, svazek 53, s. 437–440. ISSN 0009–0700

Autor textu

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová
Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.