28. června 1875 – 26. července 1941
francouzský matematik

 

Kdo se prokousal matematickou analýzou až ke složitějším integrálům, tak určitě narazil na ten Lebesgueův. Je pojmenovaný po Henri Lebesqueovi.

Henri Léon Lebesgue se narodil v Beauvais. Jeho táta pracoval jako typograf, ale brzy zemřel. Henri studoval na gymnáziu a pak v Paříži na Ecole normale supérieure. Po celou dobu studia ho finančně podporovali jeho učitelé a díky svému nadání a výsledkům mohl čerpat peníze i ze stipendií. Na Ecole normale supérieure byl jeho spolužákem Paul Langevin, který mu pomáhal s chemií. Chemie totiž Legesgua moc nebavila.


Henri Lebesgue.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Jak se stal matematikem

V roce 1897 Lebesgue školu dokončil a stal se středoškolským učitelem. Místo na střední škole ale nehledal. Další dva roky zůstal pracovat jako pomocná síla v knihovně na stejné škole, protože potřeboval volný přístup k další matematické literatuře.

Pak začal učit na gymnáziu v Nancy. V roce 1902 obhájil disertační práci Intégrale, longueur, aire věnovanou integrálům, délkám a plochám a přešel do Paříže na Collége de France a do Rennes na lékařskou fakultu. V roce 1906 se stal profesorem na univerzitě v Poitiers a roku 1910 přešel na pařížskou Sorbonnu.

Během 1. světové války předsedal matematické komisi úřadu pro vynálezy, vzdělání a vědecký experiment. V roce 1919 byl jmenován profesorem na Sorbonně a roku 1921 na Collége de France, kde působil až do konce svého života. Lebesgue byl dobrým učitelem – hájil zásadu, že učitel musí myslet před svými žáky, že musí stále zdokonalovat svou matematickou kulturu. Velmi těžce nesl německou okupaci Francie a během ní po dlouhé nemoci v Paříži zemřel.

Objevy

Lebesgue se zabýval reálnými funkcemi a integrály. Už od školních let řešil problémy, které byly tehdejšími metodami integrace neřešitelné, protože použil svou teorii míry a teorii integrálů – tzv. Lebesgův integrál z roku 1902. Lebesgue se dále zabýval trigonometrickými řadami, derivováním množinových funkcí, konvergencí, variačním počtem, geometrií a topologií.

Použité zdroje

[1] NETUKA, I. Henri Lebesgue (K stému výročí narození). Pokroky matematiky fyziky & astronomie, roč. 20/1975, č. 6, s. 301–307. CS–ISSN 0032–2423.

[2] Encyklopedická edice, listy, matematici. ISBN 80–860–44–05–X.

Autor textu

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.