německý fyzik a astronom
Joseph Fraunhofer se narodil v Straubingu. Jeho táta byl chudý brusič skla. Joseph musel už jako malý kluk svému otci v dílně pomáhat, takže ještě ve čtrnácti neuměl číst ani psát. Po smrti otce odešel ve 12 letech do učení k výrobci zrcadel a brusiči čoček. Po dvou letech v učení se mu podařilo získat od císaře Maximiliána I. na tu dobu značnou sumu 18 dukátů. Za ně si zaplatil základní vzdělání a brusířský stroj. Císaře na něj upozornila šťastná náhoda – jako jediný totiž přežil zřícení mistrova domu.
V optické dílně
Joseph Fraunhofer byl zručný a měl řadu praktických zkušeností. V 19 letech se stal učněm v mechanicko–optické dílně, ale protože už téměř všechno znal, brzy byl přeřazen na místo vedoucího a spolumajitele firmy. Když se firma odstěhovala do Mnichova, odstěhoval se také. Fraunhofer vyráběl čočky, dalekohledy a spektroskopy, které byly v té době jedny z nejkvalitnějších, byly instalovány téměř ve všech významných observatořích světa. Jeho přesný dalekohled pomohl např. Friedrichu Besselovi v proměřování paralax.
Fraunhofer vynalezl achromatickou čočku, která dokázala potlačit chromatickou vadu. Skládala se z jednoduchých čoček o různých indexech lomu a o různé disperzi. Dále vynalezl optickou mřížku, se kterou zkoumal ohyb světla. Fraunhofer mřížky ryl dělícím strojem na sklo, později i diamantem. Jeho nejjemnější mřížka měla 300 čárek na 1 mm.
Profesorem na univerzitě
Od roku 1823 byl Joseph Fraunhofer profesorem mnichovské univerzity, od roku 1824 konzervátorem fyzikálního kabinetu mnichovské univerzity. Za své zásluhy byl povýšen do šlechtického stavu.
Svými spektroskopy změřil sedm hlavních spektrálních čar ve slunečním spektru a označil je podle analogie s hudební stupnicí písmeny A, B, C,... , H a popsal dalších 576 čar. Zjistil, že poloha těchto čar je pro různé zdroje, např. hvězdy, specifická. Jeho práci na počátcích spektroskopie přerušila tuberkulóza a později i smrt.
Použité zdroje
[1] LENARD, P. Velcí přírodozpytci. Přeložil F. X. Lánský. 2. české vydání. Praha: Vydavatelstvo Družstevní práce, 1943.
[2] MALÍŠEK, V. 150. výročí úmrtí Josepha Fraunhofera a význam jeho díla v dějinách optiky a spektroskopie. Matematika a fyzika ve škole, červen 1976, roč. 6, č. 10, s. 777–778.
[3] Dějiny matematiky a fyziky v obrazech, osmý soubor. Redigoval Jaroslav Folta. 1. vydání. Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1989. ISBN 80–7015–012–2.
[4] Encyklopedická edice, listy, fyzici. ISBN 80–860–44–05–X.