řecký matematik
Řekové zapisovali čísla pomocí písmen řecké abecedy, ke kterým přidávali přízvuk (1 – α´; 2 – β´, …). Počítat s písmeny proto nešlo. Rovnice se řešily jen slovně. Diofantos také řešil rovnice a tento problém vyřešil zavedením značky pro neznámou, kterou nazýval číslo (arithmos – αριτημοσ) a označil ji jako koncové σ´. Tuto značku zvolil zřejmě proto, že ostatní písmena abecedy označovala čísla anebo také proto, že je to spojení α a ρ (počátečních písemen slova arithmos).
K zápisu mocnin používal Diofantos další písmeno napsané v horním indexu x2 − σṽ (dynamis = čtverec), x3 − κṽ (kybos = krychle), x4 − σσṽ (dynamodynamis = čtverec čtverce) atd. Operace se zapisovaly v řadě za sebou. Označení jednotlivých operací nebylo. Diofantos značil sčítání jako μõ. Používal i značku pro odčítání ve tvaru obráceného psí. Jako značku pro rovná se používal ι. Členy rovnice označoval eidos – ειδοσ.
Diofantos se při řešení rovnic často spokojil s jedním řešením, často hledal jako řešení celá čísla (jako ostatní Řekové neuznával iracionalitu a ani záporná čísla nepovažoval za řešení). Jeho zápis neznámé měl jednu slabinu, dovolil mu používat jen jedinou neznámou v rovnici. Pro další neměl označení.
Jeho kniha Aritmetika dokumentuje ve 13 knihách způsoby řešení typově bohatých neurčitých rovnic, počítaných v reálných číslech.
V současné matematice jsou po Diofantovi pojmenovány tzv. diofantické rovnice, tj. neurčité rovnice o dvou neznámých s celými kořeny. V Diofantově díle se ale nevyskytují. K latinskému překladu knihy Aritmetika je připojil Bachet de Méziriac.
Použité zdroje
[1] COLERUS, E. Od Pythagory k Hilbertovi. Dějiny matematiky pro všechny. Přeložil J. Rey. 1. české vydání. Praha: Družstevní práce, 1941.
[2] HROMÁDKO, F. Ukázky z Diofanta. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, 1896, roč. 25, s. 69–72.