18. března 1858 až 29. září 1913
německý vynálezce, tvůrce naftového spalovacího motoru
 
I když Dieselův motor používáme více než 100 let, tak první roky nového vynálezu nebyly úplně jednoduché. Rudolf Diesel to těžko nesl a jeho psychický stav vedl až k tomu, že spáchal sebevraždu.

Rudolf Diesel se narodil v Paříži v rodině německého zbankrotovaného knihaře. V roce 1870 napadla pruská armáda Francii, a tak jeho rodina musela prchnout na uprchlické lodi do Anglie. Jeho rodina tu neměla z čeho žít, a proto poslali dvanáctiletého Rudolfa do Německa k cizím lidem s cedulí a dopisem. I přes odpor rodiny začal studovat – vystudoval průmyslovou školu v Augsburku a techniku v Mnichově.


Rudolf Diesel.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Když studium ukončil, tak nastoupil na místo ředitele francouzské továrny na chladírenské stroje v Paříži. Cestoval po celé Evropě i Asii, ale spokojený nebyl. Po nocích přemýšlel nad svým vysněným vynálezem. Už v době, kdy studoval, ho napadlo, že by mohl zkonstruovat hospodárnější motor než je parní stroj.

Spalovací motory

Výsledkem několika let tvrdé dřiny byl nejprve čpavkový motor, který ale nefungoval, a pak zdokonalený Ottův spalovací motor. K zažehnutí pohonné směsi nepoužil elektrickou jiskru, ale do stlačeného vzduchu vstříknuté pohonné látky. První patent na tento nový typ motoru získal roku 1892. O rok později Diesel vydal studii Teorie a konstrukce ekonomického spalovacího motoru, která vysvětluje základní myšlenky vynálezu.


První pokusy s novým dieselovým motorem.
Zdroj: JÍLEK, F. Zrození velkých vynálezů. Příběhy mužů, kteří změnily svět. Praha: Práce, 1988. ISBN 24-001-88.

Vznik nového motoru se neobešel bez problémů. Jeho prvním výrobcem byl německý král kanonů Krupp, kterému Diesel podstoupil část patentních práv pro Německo. Pak se ke Kruppovi přidaly Augsburské strojírny a právě v jejich montážní hale se začal rodit nový motor.

10. srpna 1896 byl postaven první prototyp. Nefungoval ale dlouho. Během prvních pár sekund práce totiž došlo k explozi. Během dalších dní se podařilo motor opravit a postupně začal pracovat od jedné otáčky až po celou minutu.

První úspěch a pád

Ještě další čtyři roky trval vývoj motoru. Nejprve jako palivo sloužil benzín, ale v květnu 1895 Diesel použil petrolej, motor pracoval lépe a klidněji. Zrodil se tak první naftový motor. 25. dubna 1897 Diesel konečně Kruppovi oznámil, že je s prací hotov. V tu chvíli se roztočil kolotoč obchodních jednání a prodej patentů do zahraničí – Skotsko, Švýcarsko, Rakousko, Amerika, Rusko atd. Z Diesela se stal přes noc milionář.

Ne na dlouho. Augsburská továrna začala motory vyrábět ve velkém a dodávat do prvních fabrik. Nic na nich nefungovalo. Hodnoty akcií prudce klesaly. Diesel podnikl poslední krok – prodal všechna svá práva na motor. Zhroutil se a několik měsíců ztrávil v psychiatrické léčebně.

Nesmrtelnost

Krupp a Augsburské strojírny se nevzdaly. Najaly si desítky inženýrů a odstranily počáteční nedostatky motoru. Po dalších úpravách byl motor vyznamenán v roce 1900 na světové výstavě v Paříži udělením Velké ceny. Na základě tohoto úspěchu byla v roce 1911 spuštěna na vodu loď Seelandia se dvěma osmiválcovými čtyřtaktními Dieslovými motory, které sloužily až do roku 1942. První série automobilů s dieslovými motory vyjela z německé továrny MAN teprve roku 1924.


Dieselův patent.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Po návratu z psychiatrické léčebny a léčebného pobytu v Alpách si Diesel nechal postavit luxusní zámek, začal se zabýval zlepšením společnosti, nevhodně investoval a zbankrotoval. Jeho motor ale slavil obrovský úspěch. Na plavbě lodi Dresden z Antverp do Anglie, kde měl Rudolf Diesel otevřít další Dieselovu továrnu, v noci spáchal sebevraždu skokem do moře. Ráno se našel jen jeho kabát položený na zábradlí. Po dvanácti dnech našli jeho tělo rybáři v bouři na moři. Vybrali z jeho kapes cennosti a tělo hodili vlnám. Utopenci se přece na loď neberou.


Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Použité zdroje

[1] JÍLEK, F. Rudolf Diesel. Přemožitelé času 2.

[2] JÍLEK, F. Zrození velkých vynálezů. Příběhy mužů, kteří změnili svět. Praha: Práce, 1988. ISBN 24–001–88.

[3] SOUČEK, L. Kdo byl kdo. 1. vydání. Praha: Albatros, 1980.

Autor textu

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související exponáty Techmanie

Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.