19. října 1910 – 21. srpna 1995
indický fyzik

 

Dnes už sice známe další stádia vývoje hvězd, ale objev bílých trpaslíků od Subrahmanyana Chandrasekhary byl ve své době převratný. Právem za něj dostal Nobelovu cenu za fyziku.
Subrahmanyan Chandrasekhar se narodil v Lahore v dnešním Pákistánu, ale tehdy to byla britská kolonie. Byl nejstarším z deseti dětí a jeho táta byl vládní úředník. Zpočátku se vzdělával doma u domácího učitele. V roce 1922 se rodina přestěhovala do Madrasu v jižní Indii, kde začal pravidelně chodit do hinduistické střední školy a pak do Presidency College. Velký vliv na něj měl jeho strýc, nositel Nobelovy ceny, Chandrasekhara Venkata Raman, který měl laboratoř v Kalkatě.

Subrahmanyan Chandrasekhar.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Návštěva Arnolda Sommerfelda

Subramanyan začal fyziku studovat na univerzitě v Madrásu v roce 1927. Během studia ho zaujaly práce o bílých trpaslících, tělesech považovaných v té době za konečný stupeň vývoje hvězd. V roce 1928 se udála pro „Chandru“ nejdůležitější událost jeho dosavadního života – do Madrasu přijel Arnold Sommerfeld, navštívil jeho školu a Chandra si s ním i popovídal o novinkách ve fyzice.

Chandra dostal k prostudování Sommerfeldův zatím neuveřejněný článek o elektronové teorii kovů. Chandra článek prostudoval a hledal nějaký problém, na který by mohl použít Fermi–Diracovu statistiku. Na základě toho vznikl jeho první článek s názvem Comptonův rozptyl a nová statistika, který mu uveřejnil časopis Proceedings of the Royal Society. To mu otevřelo cestu ke stipendiu a k šestiletému studiu na univerzitě v Cambridgi.

Cesta do Anglie

Domov Chandra opustil 22. července 1930. Nejdřív cestoval vlakem z Madrásu do Bombaje, od 31. července lodí Lloyd Triestino do Benátek a odtud od 19. srpna vlakem do Londýna. Jakmile se mu podařilo překonat mořskou nemoc, vzpomněl si na bílé trpaslíky. Napadlo ho, že by mohl spojit teorii o bílých trpaslících a speciální teorii relativity.

Výsledky ho překvapily, a proto se rozhodl výpočty odložit až do Cambridge, kde začal spolupracovat s Ralphem Fowlerem. V Cambridgi chodil na přednášky Paula Diraca nebo Arthura Eddingtona. Diracův kurz kvantové mechaniky navštěvoval dokonce třikrát.

Práce o bílých trpaslících

Po smrti matky v roce 1931 se rozhodl odjet na stáž do Ústavu teoretické fyziky v Göttingen k Maxi Bornovi. Setkal se tu s dalšími osobnostmi – Wernerem Heisenbergem, Edwardem Tellerem apod. Dopracoval svou teorii o mezní hmotnosti bílých trpaslíků a došel k závěru, že bílí trpaslíci nejsou jedinou možnou závěrečnou fází vývoje hvězd. Určil hustotu bílých trpaslíků a určil jejich maximální hmotnost, která se nazývá Chandrasekharova mez.

Mezitím Chandra odjel do Bohrova ústavu v Kodani. Snažil se tu přestoupit od astronomie k fyzice, ale nepodařilo se. V červnu 1933 obhájil doktorskou práci, zažádal si o členství v Trinity College a byl zvolen.

Bílých trpaslíků se nevzdal. Dál pracoval na toerii o mezní hmotnosti bílých trpaslíků. Práce to nebyla jednoduchá. Proti jeho teorii se postavil i Eddington. Přesto jeho teorii nakonec přijal celý svět a Subrahmanyan Chandrasekhar byl za rok 1983 odměněn Nobelovou cenou za fyziku společně s Williamem Fowlerem. V té době už nebyl v Anglii. V roce 1937 se společně s manželkou Lalithou odstěnoval do USA. Přijal místo na Yerkeské observatoři patřící Chicagské univerzitě. Po válce spolupracoval s Enricem Fermim. Subrahmanyan Chandrasekhar zemřel na selhání srdce v Chicagu.


Zdroj: www.historyforsale.com. Public domain.

Použité zdroje

[1] BIČÁK, J. Chandrasekhar: 19–10–1910. Československý časopis pro fyziku, 2010, č. 6, svazek 60, s. 376–379. ISSN 0009–0700.

[2] SODOMKA, L. Kronika Nobelových cen. 1. vydání. Praha: Knižní klub, 2004. ISBN 80–242–1058–4.

[3] WEINLICH, R. Laureáti Nobelovy ceny za fyziku. 1. vydání. Olomouc: ALDA, 1998. ISBN 80–85600–47–1.

Autor textu

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.