anglický chemik a fyzik
Objev vodíku
O přírodní vědy se začal zajímat velmi brzy. Své první pokusy dokonce prováděl v jednom anglickém kostele. V roce 1766 objevil vodík, který získal působením kyseliny sírové na zinek, železo nebo cín. Všiml si, že je plyn hořlavý, a proto ho nazval hořlavý vzduch. Zjistil, že má menší hustotu než vzduch a že jím naplněné balony stoupají vzhůru.
Od roku 1773 se zabýval elektrickými pokusy, kterými dokázal, že elektrická síla je nepřímo úměrná čtverci vzdálenosti nabitých těles. Tento svůj poznatek však neuveřejnil. Za 10 let na jeho výzkumy navázal Charles Coulomb a za 60 let Michael Faraday.
V roce 1781 objevil, že vodík a kyslík se spolu slučují a vytváří se voda. Ukázal, že hmotnost vody je rovna hmotnosti dodaného vodíku i kyslíku. Nejprve zprávu o objevu sdělil Josephu Priestleymu a později už nic nebránilo v jejím rozšíření. V roce 1784 ukázal, že kyslík a dusík zmizí, když jimi prochází elektrický proud, a že vznikne kyselina dusičná.
Měření hustoty Země
Od roku 1798 se pokoušel určit hustotu Země. Pracoval s torzními váhami, které sestrojil John Michelle roku 1749. Dokázal tím i platnost Newtonova gravitačního zákona. Hustotu Země určil pomocí hodnoty gravitační konstanty na 5 500 kg ∙ m–3, která plně odpovídá dnešní udávané střední hustotě. Svá měření publikoval v časopise Philosophical transaction of the Royal Society v roce 1798.
Výraznou vlastností Henryho Cavendishe byla velká uzavřenost a plachost. Jakýkoli kontakt s lidmi mu byl nepříjemný. Kromě své rodiny nenavazoval s nikým kontakt. Dokonce se ani nestýkal se svým služebnictvem. Jídlo si objednával písemně. Své zápisky a objevy téměř nikdy nepublikoval. Vše vydal až roku 1879 James Maxwell pod názvem Elektrical Recherches.
Zdroj: fineartamerica.com; Public domain.
Použité zdroje
[1] JÁCHIM, F. Henry Cavendish, Augustin Charles Coulomb a měření velmi malých sil. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, leden 2007, roč. 16, č. 5, s. 312–315. ISSN 1210–1761.
[2] JIRKOVSKÝ, R. Jak chemikové a fyzikové objevovali a křtili prvky. 1. vydání. Praha: Albatros, 1986. ISBN 13–852–86.
[3] LENARD, P. Velcí přírodozpytci. Přeložil F. X. Lánský. 2. české vydání. Praha: Vydavatelstvo Družstevní práce, 1943.