italský lékař, filozof, technik a matematik
V roce 1534 se za podpory otcových přátel stal učitelem matematiky a medicíny na univerzitě v Miláně. Od roku 1543 byl profesorem lékařství na univerzitě v Pavii, od roku 1562 v Bologni. Roku 1570 byl obviněn z kacířství, byl mu zabaven majetek a byl zbaven možnosti učit. Jeho osobní život byl téměř tragický. V roce 1546 mu zemřela manželka, v roce 1560 byl sťat jeho syn za otrávení své manželky, druhý syn se stal tulákem a dokonce oloupil i svého otce.
Z lékaře matematikem
V roce 1539 vydal Girolamo Cardano Practica arithmeticae generalis, která byla učebnicí aritmetiky a učila řešit úlohy praktického života. Kromě numerických výpočtů a počítání zpaměti popsal Cardano slovně úpravy výrazů a rovnic, protože algebraická symbolika nebyla tehdy ještě rozvinutá. V roce 1545 vydal spis Ars magna (Velké umění), kde publikoval řešení některých kubických rovnic od Niccola Tartaglia.
Cardano vyslovil ještě celou řadu na tehdejší dobu převratných myšlenek, např. že každá kvadratická rovnice má dva kořeny, zavedl pojem kořenů komplexně sdružených, metodu řešení bikvadratické rovnice převedením na kubickou. Celkem napsal více než 200 prací z medicíny, matematiky, fyziky a filozofie.
Cardano byl v roce 1570 uvězněn inkvizicí za to, že zveřejnil Kristův horoskop. Nakonec dožil v Římě, kde ještě v roce 1576 sepsal vlastní životopis a seznam svých prací. Po jeho smrti byl uveřejněn např. Liber de ludo aleae (Kniha o hře v kostky), kde jsou formulovány některé věty z teorie pravděpodobnosti. S Cardanovým jménem je spojena řada mechanických vynálezů – Cardanův vzorec, Cardanův závěst, Cardanův kloub apod.
Použité zdroje
[1] GOLAB, F. – PROCHÁZKA, J. Geronimo Cardano. Matematika a fyzika ve škole, prosinec 1976, roč. 7, č. 4, s. 298–299.
[2] JEDINÁK, D. Geranimo Cardano – nezvyčajný lekár s matematickým telentom. Rozhledy matematicko–fyzikální, 1996, roč. 73, č. 4, s. 188–190. strana obálky. ISSN 0035–9343.
[3] Encyklopedická edice, listy, matematici. ISBN 80–860–44–05–X.