anglický učenec
Když dostudoval, tak si zařídil vlastní laboratoř na statku v Dorsetshire a v Londýně. Byl velmi nadšeným objevitelem, vše ho zajímalo, ale při svých výzkumech nešel příliš do hloubky. Počet pokusů popsaných v jeho dílech je obrovský.
Zajímalo ho, co je podstatou hmoty. Z jeho experimentů dospěl k tomu, že odmítl tehdy běžné Aristotelovo učení a vrátil se k Demokritově představě o atomech z roku 420 před n. l.. Při experimentování s plyny se velmi přiblížil objevení kyslíku. Mezi tím navázal na práce Otto von Guericka o vzduchoprázdnu.
Dělal pokusy se rtutí ve skleněných trubicích podobně jako Evangelista Torricelli a Blaise Pascal. Vzal si skleněnou trubici s jedním uzavřeným ramenem, do které dal rtuť. Nad rtuť v uzavřeném rameni přivedl trošku vzduchu a v otevřeném rameni se pak měnila výška sloupce rtuti. Zapisoval si pak výšky rtuťového sloupce. Z naměřených údajů zjistil, že objem vzduchu je nepřímoúměrný celkovému tlaku. Tak objevil zákon udávající závislost mezi objemem plynu a jeho tlakem při konstantní teplotě. Později byl nezávisle potvrzen Edme Mariottem.
Boyle zemřel 30. prosince v roce 1691 z neznámých důvodů, pravděpodobně však stářím.
Zdroj: www.livesandletters.ac.uk/wd/index.html. Public domain.
Použité zdroje
[1] LENARD, P. Velcí přírodozpytci. Přeložil F. X. Lánský. 2. české vydání. Praha: Vydavatelstvo Družstevní práce, 1943.