28. února 1782 – 21. října 1835
dílenský mistr Stavovského polytechnického ústavu

 

Čechy byly vždycky technicky vyspělou zemí. Už od počátků průmyslové revoluce držely se světem krok. Jedním ze skvělých techniků byl i Josef Božek, který zprovoznil parní stroj a později ho použil jako pohon prvního automobilu nebo parníku.

Josef Božek se sice narodil v polských Biercích, ale v české mlynářské rodině. Studoval na gymnáziu v Těšíně, kde bydlel u svého strýce, hodináře a zámečníka. V jeho dílně se naučil jemnou mechaniku a všechny ve svém okolí udivoval svou zručností a přesností. Sestrojil kolem čtyřiceti důmyslných mechanismů a modelů, které věnoval svému učiteli na gymnáziu.


Josef Božek.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Studia v Praze

V roce 1803 odešel do Brna studovat matematiku a mechaniku na škole prof. Andrého. Po roce odešel do Prahy pěšky. Sebou si nesl model stroje na prostřihování sukna. Celý jeho majetek obnášel doporučující dopis a osm grošů v kapse.

Zpočátku se v Praze protloukal jak to šlo. Spával na ubytovně pro chudé tovaryše nebo si sháněl příležitostnou práci. Až na přímluvu Františka Dobrovského získal místo vychovatele dětí hraběte Clam–Martinice. Pak už se mohl zapsat na Karlo-Ferdinandovu univerzitu a splnit si svůj sen stát se profesorem.

Táhlo ho to však více k technice, a proto opustil filozofii a přešel na nově zřízený Český Stavovský polytechnický ústav, jehož ředitelem byl slavný František Josef Gerstner. Nepřišel jako student, ale jako stavovský mechanik. Měl sice nízký plat, ale zato stálý. Proto si mohl dovolit se oženit s Josefínou Langovou.

Stále se zdokonaloval v hodinářství a v jemné mechanice a brzy se proslavil po celé Praze. Třeba pro hraběte Kounice zhotovil kapesní hodinky, jejichž pero se natahovalo pohybem ruky při chůzi. Brzy si získal skutečný věhlas sestrojením protézy pro knížete Ypsilantiho a ruského důstojníka Danielowského.

Parní stroj

V této době přivezl hrabě Buquoy do Čech první parní stroj. Anglický stroj nebyl zkompletovaný a dokonce jeho jednotlivé součásti byly jen hrubě opracované. Zprovoznění parního stroje se ujal právě Josef Božek. Nebyla to ale jednoduchá práce, protože si musel zkonstruovat nástroje na velké součásti parního stroje. Po několika měsících práce se mu podařilo na pár minut parní stroj rozjet. Bohužel kotel byl malý a nedodával dostatečné množství páry. Proto se Božek rozhodl, že sestrojí nový funkční model parního stroje. Ten už fungoval bezchybně a poháněl řadu modelů zkonstruovaných pro výukové účely.


Replika Božkova parního vozu v muzeu v Žamberku.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Josef Božek šel ještě dál a parní stroj se rozhodl použít jako dopravní prostředek. 24. září 1815 se pražská Královská obora stala svědkem historické události – poprvé od pokusů francouzského inženýra Cugnota se na evropském kontinentě rozjel vůz poháněný parou. Parní jízdu zopakoval Božek na témže místě znovu 1. června 1817, kdy předváděl i parní loď na Vltavě. Úspěšnou exhibici zkazila náhlá průtrž mračen, především ale krádež pokladny s vybraným vstupným. Zadlužený Božek pak ze vstěku vše rozbil a k experimentům s parním strojem v dopravě se už nikdy nevrátil.


Plakát oznamující konání projížďky.
Zdroj: KRAUS, I. Dějiny technických věd a vynálezů v českých zemích. 1. vydání. Praha: Academia, 2004. ISBN 80–200–1196–X.

Hodinářství

Použití parního stroje bylo velké. Josef Božek konstruoval čerpací stroje pro vodárny nebo železniční vozy pro první železnici - koněspřežku z Českých Budějovic do Lince. Nejvýznamnější přínos však znamenala Božkova činnost v oboru hodinářství. To už ale pracoval v dílně se svými dvěma syny, Františkem a Romualdem. Stavěli přenosné, interiérové i věžní hodiny (např. ty v pražské Invalidovně). Pro potřeby výuky na polytechnice zhotovil soubor modelů hodinových kroků nejnovějších systémů. Jeho přesné kyvadlové hodiny pro hvězdárnu pražského Klementina z roku 1812 sloužily až do roku 1984 v Astronomickém ústavu v Praze. Dnes jsou ve sbírkách muzea.

Josef Božek si při práci na novém pražském vodovodu uhnal zápal plic, kterému 23. února 1835 podlehl. Byl pochován na hřbitově v Olšanech.


Hrob Josefa Božka.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Petr Kadlec 2007. Under Creative Commons.

V jeho stopách šli i oba jeho synové. František (1809 – 1886) pokračoval v jeho hodinářské a jemnomechanické činnosti a převzal po něm i funkci mechanika polytechniky. Mladší syn Romuald (1814 – 1899) vynalézal, konstruoval a stavěl mimo jiné i dopravní prostředky, časoměrné přístroje, lékařské přístroje ale i hudební nástroje. V roce 1864 měl podíl na přestavbě pražského orloje. 

Použité zdroje

[1] AUGUSTA, P. Josef Božek. 3PÓL, říjen 2002.

[2] KRAUS, I. Dějiny technických věd a vynálezů v českých zemích. 1. vydání. Praha: Academia, 2004. ISBN 80–200–1196–X.

[3] STREIT, J. Josef Božek. 1. vydání. Praha: Orbis, 1946.

Autor textu

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.